Vlastivědný sborník Pelhřimovska o "Opatrných měšťanech pelhřimovských"

Opatrní měšťané pelhřimovští v Muzeu Vysočiny Pelhřimov
(realizace projektu VVKHD)

V průběhu roku 2007 se MVP zapojilo do projektu vyhlášeného Katedrou dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, jehož cílem bylo nabídnout učitelům druhého stupně ZŠ, případně nižších ročníků víceletých gymnázií možnost realizovat průřezové téma, které se objevilo v souvislosti s novou školskou reformou. Spoluprácí s tzv. paměťovými institucemi (tj. muzei, galeriemi, archivy a knihovnami) měli žáci získat vědomosti o daném místě, a tím v nich měl být vzbuzen pocit zodpovědnosti vůči kulturně historickému dědictví.

Hlavním cílem projektu v celé jeho šíři bylo vytvořit mezioborové zázemí a na základě modelových projeků vytvořit metodiku pro realizaci Výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví.

Vlastní realizaci projektu předcházela série seminářů konaných na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od února 2007 do června 2007. Zde se jednotliví učitelé a muzejníci z různých koutů České republiky setkávali nejenom na tématicky zaměřených přednáškách, ale i na praktických cvičeních, kde se blíže seznamovali s problematikou projektového vyučování. Tato teoretická příprava na projekt vyvrcholila desetidenním soustředěním v Českém ráji a Moravském krasu, které kromě zajímavých (nejenom historických) exkurzí přineslo spoustu dalších podnětů jak pro učitele, tak i muzejníky.

V Pelhřimově se do tohoto projektu zapojila třída tercie Gymnázia Pelhřimov, Muzeum Vysočiny Pelhřimov a svůj podíl na projektu měl i Moravský zemský archiv Brno - Státní okresní archiv Pelhřimov.

Od září studenti tercie pracovali na projektu s názvem Opatrní měšťané pelhřimovští 17. století a jejich svět, na který dohlížel a odborně vedl jejich třídní učitel Mgr. Karel Kratochvíl. Cílem projektu bylo zpracovat životopisy vybraných pelhřimovských měšťanů, a to na základě dobových pramenů uložených v MZA Brno - SOkA Pelhřimov, SÚA Praha a SOA Třeboň. Studenti tak měli možnost seznámit se s Radními manuály z 80. - 90. let 17. století, Cechovními knihami 16. - 17. století, Podkomořskými registry z 50. - 80. let 17. století, Berní rulou a Matrikami narozených, oddaných a zemřelých za roky 1676 - 1721. Ve většině případů se jednalo o xerokopie pramenů pro usnadnění pořízených K. Kratochvílem ve výše zmíněných archivech. Pracovníci MZA - SOkA Pelhřimov, stejně jako muzejní pracovníci byli odbornými poradci při konzultacích sekundárních témat, která v rámci projektu vznikala. Byli jimi např. dobová strava, hygiena nebo odívání. Pro studenty byly muzejními pracovníky připraveny série přednášek, které měly přiblížit život v období baroka. Mladí historici se tak dozvěděli informace o barokním oblékání, stravě, chodu a vybavení domácnosti a barokního domu vůbec. Opomenuta nezůstala ani barokní architektura, malířství, hudba, literatura a filosofie. Pro usnadnění četby pramenů, která byla nutnou součástí projektu, byla pro studenty připravena přednáška o vývoji písma (paleografii). Neměla pouze teoretickou podobu, v praktické části si studenti mohli ověřit, jak úspěšní jsou při četbě dobového textu.

Po čtyřech měsících práce připravili studenti prezentaci svých projektů na školní konferenci, které se účastnili nejenom studenti a vyučující, ale i zástupci dalších výchovně-vzdělávacích institucí města. Tato prezentace byla pouze jedním z výstupů projektu. Výsledky své píle předvedli též veřejnosti, a to výstavou, kterou si sami studenti připravili a nainstalovali ve výstavních prostorách MVP. Ty se zaplnily výstavními panely a rámy přinášejícími informace o životě konkrétních měšťanů, případně informace o vývoji klimatu, odívání v období baroka, stravování nebo hygieně. Studenti zpracovali i vývoj písma. Vše bylo doplněno o předměty ze sbírek MVP, které se tematicky vztahovaly k prezentovaným tématům. Návštěvníci si tak mohli prohlédnout řeznickou sekeru, kord, soukennou sukni, vestu, čepce, cínové nádobí, lucernu nebo také noční hrnec z 19. století.

Výstavu zahájila netradiční vernisáž, kterou uváděli zástupci z řad studentů. Po krátkém představení projektu se výstavními prostory rozezněla citera, na kterou zahrála pár dobových (ale i novějších) skladeb jedna ze studentek. Netradiční bylo také občerstvení - dle dobových receptů se tak na prostřené tabuli objevilo kyselo, muzika, kváskový chléb, makové kuličky, jáhlovo-rozinkové kuličky, tuřín uvařený v páře, perník nebo domácí povidla.

Výstava nebyla pouze pasivní. Ti, kteří ji navštívili, měli možnost vyzkoušet si psát husím brkem nebo uhodnout, z jakých ingrediencí se připravovaly staročeské pokrmy, které bylo možno ochutnat na vernisáži. Studenti připravili i úkoly seznamující s metrologií.

Výstava se u veřejnosti těšila velkému zájmu. Nejlepší práce bude otištěna ve Vlastivědném sborníku Pelhřimovska, který muzeum každoročně vydává.

Pelhřimovský projekt byl jedním z devíti zrealizovaných projektů, které budou prezentovány na celostátní konferenci pedagogických pracovníků, která je naplánována na květen 2008. Nejenom výsledky, ale i zkušenosti účastníků těchto projektů budou předneseny jako příklady dobré praxe.

Mgr. Petra Bartáková