Den na zaniklé vesnici Mnich
Ve středu 10.10.2007 jsme se zúčastnily projektového dne gymnázia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci, který se odehrával v místech zaniklé vesnice Mnich ležící nedaleko Nové Bystřice. Projekt s příznačným názvem Mnich-příběh jedné vesnice dokumentuje osud jedné z malých pohraničních vísek postižených odsunem původního obyvatelstva po roce 1945. Osud této vsi zpečetila skutečnost, že v jejím okolí vzniklo vojenské pásmo a osada i s historickým kostelem byla v padesátých letech zcela zničena.
Přijely jsme právě ve chvíli, kdy studenti naslouchali vyprávění sedmaosmdesátileté pamětnice, která ve Mnichu prožila prvních dvacet let svého života. Stará paní vzpomínala na to, jak ves v dobách jejího mládí vypadala. Její slova alespoň na chvíli oživovala mrtvé haldy a vykreslovala život obyčejné pohraniční vsi. Stará paní, která dnes žije v Rakousku, však nebyla jediným pamětníkem. Žáci se mohli setkat ještě s dalšími dvěma, kteří vesnici pamatovali. Studenti - účastníci projektu- přijeli o vesnici a jejích osudech dobře informováni, neboť již předem absolvovali několik přednášek o celé problematice, a bylo zřejmé, že dobře chápou, jak složité a bolestné může pro staré lidi takové setkání být.
Během projektového dne se střídalo několik různých činností - žáci byli rozděleni do skupin a každá se věnovala něčemu jinému. Výtvarníci kreslili krajinné partie na okraji vsi, archeologové hledali zbytky domů a vyměřovali půdorys někdejšího kostela, biologové se snažili najít v okolí původní vesnické zástavby pozůstatky kulturních rostlin..... Významná role připadla i skupině zásobovací, která připravila oheň a hladové studenty i učitele zásobovala vonícími opečenými buřty.
Projektový den se skutečně vydařil. Bylo zřejmé, že byl velmi pečlivě a pracně připravován, za což patří dík jak učitelům gymnázia, tak i archeologovi Muzea Jindřichohradecka, který se na projetu podílí. Dokonalá příprava přinesla své ovoce. Žáci své úkoly zvládali v daném čase, přesně věděli, co a jak mají udělat, a bylo zcela zřejmé, že je jejich činnost zajímá a těší. Skutečnost, že byl navíc ještě nádherný podzimní den, to byl pro všechny jakýsi dárek navíc.
Vedle výborné organizace bychom rády vyzvedly skutečnost, že projekt vykazoval všechny znaky, které má mít, aby se mohl stát příkladem dobré praxe v rámci průřezového tématu Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Procházel četnými vzdělávacími oblastmi, které byly předem projektem stanoveny a posiloval klíčové kompetence žáků, např. kompetence k řešení problémů, občanské, osobnostní a sociální, pracovní, kompetence k učení i kompetence komunikativní.
Atmosféra mezi účastníky projektu byla velmi dobrá, panovaly zde přátelské až neformální vztahy i mezi žáky a jejich učiteli, a to i v rámci spolupráce na všech zadaných úkolech. Žáci byli opravdu zasaženi tím, s čím se setkávají, zřejmě chápali složitost a tragickou stránku historických událostí, které před nimi vystupovaly jak v podobě zničené vesnice, tak v podobě zasažených lidských osudů.
Kateřina Charvátová, Milada Rybářová, Jana Zahradníková